Víc než lenost

Z prokrastinace se poslední dobou stalo módní slovo a zdá se, že není nikdo, kdo by ji neznal a nezažil. Co to ale ona prokrastinace vlastně je? V krátkosti jde o chorobné odkládání povinností, a to až do té doby, kdy termín odevzdání či zkoušky hoří jasným plamenem. Prokrastinátorem může být jak student, který učení na zkoušku odkládá co se jen dá, aby pak na poslední pokus s bídou obhájil déčko, nebo manažer, který projekt dokončuje noc před odevzdáním. V čem se ale prokrastinace liší od lenosti? Lenoch místo toho, co by měl dělat, nedělá nic. Líný člověk jen ten, který se místo učení dívá na televizi, čte si nebo spí. Naopak prokrastinátor je schopen najít si místo činnosti, kterou by dělat měl, jinou, ale také důležitou činnost. Místo učení se na zkoušku tak student uklidí celý byt, uvaří jídlo na týden dopředu či napíše práci, která má termín odevzdání až za měsíc. Nejde tedy o to, že by člověk v rámci prokrastinace nedělal nic, ale nedokážeme se přinutit udělat to, co bychom dělat měli.
 
Proč ale prokrastinujeme? Podle některých za to může nedostatečná motivace. Místo abychom se do nepříjemné činnosti pustili, tak čekáme, až na ni budeme mít tu správnou náladu, čas, počasí a tak podobně. Problém je, že tento bájný, ideální moment nikdy nepřijde. Zítra se nám do toho nebude chtít víc, a jen ztratíme další den. Podle dalších pak za prokrastinaci může nízké sebevědomí a strach ze selhání. Bojíme se, že i když se na zkoušku či test naučíme, tak je stejně neuděláme. Paradoxně je pro nás tak pohodlnější se neučit rovnou, a pak tvrdit, že bez učení jsme neměli šanci. Příště že už se na to ale určitě naučíme, a dáme to levou zadní. A celý proces se opakuje.

Jak ale s prokrastinací zatočit? Základem je pevný řád a realistický plán. Neslibujte si, že dnes se budete učit od šesti ráno do osmi večer. Takový plán nejspíše nevyjde, a vy jen ztratíte motivaci. Místo toho si určete, že se začnete učit například v devět, a naučíte se první dvě kapitoly. Takový cíl je pořád výzva, ale je realistický. Dělejte si pravidelné, jasně vymezené pauzy, a pokud cíl dodržíte, odměňte se. Odstraňte také všechny rušiče. Pokud můžete, vypněte si počítač a telefon, pokud je potřebujete, tak alespoň vypněte internet či sociální sítě, a telefon dejte z dohledu a z dosahu. A nečekejte, že budete hned stoprocentní. Pokud se vám podaří dokončit osmdesát procent, je to pořád lepší, než kdybyste neudělali nic. Věřit v sebe a své schopnosti je v boji s prokrastinací základ.